Třeba zas ta břidlice... LLEV a jejich úchvatné mýdlenky.
Mýdlenky měla i moje oblíbená Holka z porcelánu (vpravo vzadu) a k tomu zase spoustu vtipných hrnečků, ať už s nohama nebo bez, s roztomile kýčovitými baculatými obličeji, s razítky nebo s poniklovanými prvky. Však je už ode mě znáte. Těšila jsem se na květináč, ale tentokrát jsem odjížděla s nepořízenou.
Proč jsem si vlastně nepořídila jeden z velkých kafáčů? Ach jo. |
Pražskou prodejnou ručních mýdel SOAP. od Heleny Heinz se kochám moc ráda, i když je to zatím pokaždé jen na fotografiích všude možně. Neotřelé, jednoduché, geniální. Jako vše co dělá. Odnesla jsem si velké omalovánko-dokreslovánky pro děti, dnes je dostaly (od Mikuláše, pochopitelně), ještě se tu k nim určitě vrátím. A také se postupně vrátím k jiné firmě, Paletkám. Jejich příběh stojí za samostatné čtení, však dlouhé zimní večery jsou tu.
Rozbíjím se je úplně nový koncept čokolády, než jaký by vás kdy napadl - "čokoláda na pomezí gastronomie a designu". Čokoláda, co se nebojí přísad jako je sůl, pepř, kadidlo nebo dokonce zauzení. Vymazlený dárek do posledního detailu.
Jako posledního prodejce jsem vybrala Břichopase. Medvěd a zajíc u nás bydlí už od loňska. (Teda medvědice si dala chvíli pauzu, kdy bydlela několik měsíců v pytli u paní kuchařky z tábora - naše nejstarší totiž uznala, že se jí víc věcí z tábora do tašek nevejde a bezelstně odjela domů bez nich.)
Žádné komentáře:
Okomentovat