Cestování s historií

Udělali jsme si výlet vlakem do Oybinu na hrad. V první řadě čistota německých vlaků je nesrovnatelná a upoutala nás okamžitě. A je jedno, jestli jedete vlakem starým čtyři roky nebo čtyřicet let. V Žitavě nádherné nádražíčko ve starém duchu pro úzkokolejku.

Přijede si pro vás starý vláček - tohle je úplně mini nejmenší motoráček, dvojsedačky pouze na jedné straně, nástup z obou stran jen přes kabinu strojvůdce.

Jezdí tu jenom ty původní - po přestupu jsme jeli kompletně dřevěným vagónkem s parní lokomotivou.

A ten hrad...

 

Vzadu v údolíčku vidíte nádraží, přitom nahoru se nejde nijak daleko ani těžkým terénem, jenom schody. Tříleťák to ujde sám.

Celý komplex hradu je obrovský, v různých zákoutích výstavní expozice, muzeum nebo alespoň vyhlídka (i bylinková zahrádka!). Když jsme ale vešli dovnitř té největší části... Myslím, že jsme všichni čekali, že přijde několik pater ve zřícenině hradu, ale objevil se chrám. Neskutečně vysoký, obrovský, silný...

Zlatý hřeb dne byl ale parní vlak na cestě domů - a otevřený vagon s výhledem... a sazema!