Hrabárna je mor. Když delší dobu nejdu, většinou mi to ani moc nechybí. Jakmile tam jednou vkročím, nejraději bych chodila každý týden. Tentokrát jsem se musela vrátit pro vešák. Žádné patinování štětcem na sucho, ale opravdová patina, zašlá černá mosaz místo litiny, prostě ááách. Mistr vetešník mi hned začal radit, jak věšák vycídit do zlatova, další začal přizvukovat jak sundat vešáky a ošetřit zubožené dřevo... dovolila jsem si podotknout, že se mi líbí přesně tak a dokonce jsem si na tom trvala. Ulevilo se mu, když jsem řekla, že ho aspoň otřu...
A také tam stále byla - ta hnusná podivná lampa s obřím stínítkem, na kterou myslím od doby, co jsem ji poprvé uviděla. Jenže co s ní? Potřebuji takovou na zeď, ne na stolek. Jenže je tak úchylně industriální! Tak já jí teda za pade beru. S věšákem vyjde na 30? No jo, abyste náhodou nevydělal, rozumím. Nashledanou, děkuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat