Ptala se mě včera Anežka, kdy má svátek, a u toho zuřivě počítala na prstech, dopočítat se nemohla. Minikalendář, na který navíc vidí z postýlky, jí udělal velikou radost.
Na dětech obdivuji a zároveň nechápu schopnost okamžité reakce z nuly na sto. Ráno ležela Anežka u nás v posteli, nalepená na tatínkovi, tvrdě spala. Ve chvíli, kdy se zvedl, Anežka vyskočila a někam utíkala. Pak už jsem jen slyšela vrznout koš a přišla pyšně nahlásit, že si odškrtla jednu noc.
Milé!
OdpovědětVymazat