První blešák

Blešáky velebím dlouho, ale ještě jsem se na žádný takový "můj" nedostala. Tedy z nadpisu už je patrné, že již ano, právě v sobotu. Je jen jednou za měsíc a bylo tak těžké si vzpomenout nebo nemít už něco jiného. Mámu jsem lákala až v pátek večer, aby jela se mnou: "...další krámy do baráku, nechci... nikam nejezděte... a kde to je? ... tak v půl osmý budu čekat..." Jj, mám být po kom rozhodná.
S mámou jsme si užívaly, manžel tiše trpěl, ale byl jako vždy úžasný a trpělivý :)

Co jsem sehnat chtěla, se mi nepoštěstilo, ale pár krámům jsem neodolala. Tondovo dobrodružství - to byla téměř povinnost. Dětský hrneček z Číny, ze stejného jsem také pívávala. Konvička mě nadchla tvarem a velikostí - konečně má Anežka konvičku na čaj v kuchyňce, tentokrát by mohla vydržet déle než porcelánová.

A bábovička... poctivá, stará... v příšerném stavu. Zase zadarmo, nekup to... a já ji strašně chtěla a chci dát do původního stavu.

I když takového už asi ne.
Bábovičky jsem vydražila na aukru a dodnes nemám odvahu je rozdělat z originálního balení. Chudáci děti.