Velikonoční

Velikonoce jsme trávili (jak příhodné sloveso!), jak také jinak, u babičky. Tonda šel na koledu s dědou, a ač se mu ráno vůbec nechtělo z postele, nakonec tu svou koledu odříkal poctivě na každé návštěvě.
Chtěla jsem do hodování zapojit více i Anežku, obzvlášť když vím, jak jí jdou všemožné texty zpaměti. Na to nám posloužily skvěle wikicitáty a při každém vázání stužky potom na oplátku Anežka recitovala holčičí koledu:

Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky pak zamotám,
na pomlázku jim je dám.

(videozáznam se mi povedlo nahrát, nikoliv nerozmazaně natočit :(

První stužka navázaná

Toníček se z koledy vrátil totálně nadšený. S očima navrch hlavy mi hned všechno líčil. Miluji tohle jeho nadšení.
Po vytřídění všech úlovků zůstalo vajíček jen na dně košíku, za to sladkostí si udělal zásobu na rok dopředu (ale hned ve dveřích hlásil, že bude i pro Aňu).

Už s přídavkem vajíček, co jsme nestihly ráno rozdat. Na kreativní zdobení opět nezbylo kreativců a po zrevidování košíku musím říct - nezbyli nikde :(

Sladkostmi jsem naplnila vrchovatě celou krabici od bot. Tentokrát jsem ani netřídila kvalitní a nekvalitní obsah nadílky, však jim chvilku potrvá, než se k nezajímavým kouskům prokoušou.

Základem je umístit krabici co nejvýš, ideálně kde je nutností židle i pro mě - známe své lidi.