Anežka dnes před spaním chtěla, abych ji vyprávěla o mém dětství. Zajímalo jí, co jsem měla za hračky. Vzpomněla jsem si na to teď nad těmito fotkami. Některé hračky prostě nemohou omrzet ani po desítkách let a kostky takové rozhodně jsou.
Jedna ze vzácných chvil.
Anežka už je ve věku, kdy vydrží pro Josífka skládat desátý i dvacátý komín po sobě. Toník si zatím své dílo většinou střeží, ale tady nakonec bráchovi finální labužnické zanoření dopřál. A Josífek kromě bourání i sleduje a pozvolna zkouší postavit kostku na kostku.
Josef je už velkej chlap!!!
OdpovědětVymazat