Velký pátek v neděli

Jak jsem měla poslední dny pocit, že Velikonoce se mě letos snad ani netýkají, málem jsem se dneska ztrhala. Ještě dopoledne při zdobení vajíček jsem netušila, že se mi chce chystat hledání pokladu. Ani jsem nevěděla, že se mi chce péct sušenky, aby měl i Josífek v pokladu něco na zub. Nenapadlo by mě ani skládání básničky a kreslení mapy... A přeci.

Psát psacím krasopisně je řehole. Zařekla jsem se, že potřetí to už rozhodně přepisovat nebudu, upadla by mi ruka. Učitelé na prvním stupni jsou masochisti!

Otvírání pokladů na Velký pátek si Anežka vybavila, ale ve čtyři odpoledne už na to nemá dostatečně aktivní matku. Tak holt dneska. Ušetřena jsem ale nebyla: "A proč jsme nehledali poklad na Velký pátek, mami?"

Zajíčci jsou podle návodu z Pinterestu. Naplnila jsem je ovesnými sušenkami a přidala jsem ulitá křídová vajíčka z loňského Tchiba - což je mimochodem výborná nesladká varianta výslužky pro batolata, co ještě netuší, o co je soudný rodič obírá.

Tolik k idylickému odpoledni. Následovala totiž bitka o králíčka s růžovou mašlí...