Nejfotogeničtější dort

O víkendu se nám s návštěvou sešla také krabička malin a krabička jahod. A pak také už nějaký ten čas přítomná myšlenka, abych dort Pavlova konečně vyzkoušela.

Jak je mým dobrým zvykem, pročetla jsem několik receptů z Internetu a udělala si z toho svůj postup. Možná jen štěstí začátečníka, ale vyšel napoprvé a uznávám všechnu čest tomuhle geniálnímu dortu, je dokonalý. Dort jsem z korpusů pro tentokrát nedělala, víc mě zaujala možnost udělat každému jeho vlastní zákusek. No jo, byl to ve finále spíš dort pro každého, co se dá dělat, všem to hrozně vadilo.....

Nejobyčejnější recept bez škrobů a octa tedy zní: ušlehat 6 bílků a pak přidávat po lžících 300 g moučkového cukru (použila jsem jen rozemletý třtinový, proto má můj korpus nahnědlou barvu). A nebát se toho, stále míchat resp. dál šlehat až bude ze sněhu úplně jednolitý lesklý pevnější krém.
Na pečící papír na plechu jsem obkreslila třikrát podšálek, to samé na druhý plech a do vyznačených kruhů rozložila nachystanou hmotu. Plechy jsem dala do roztopené trouby na 180° a teplotu hned stáhla na 120°, při kterých se tyhle megapusinky sušily 1 hodinu a 20 minut. Během pečení se pak už ale nesmí otevřít trouba a i po dopečení zůstávají korpusy uvnitř a klidně mohou počkat až úplně vystydnou.
Šlehačky a ovoce snese tahle primabalerína libovolné množství, každému podle chuti. Šlehačka sama o sobě se nesladí, není ale od věci zasněžit moučkovým cukrem alespoň ovoce. Mňam.

Ve chvíli kdy na talířích zbývala jen nepatrná část porcí, jsem si teprve uvědomila, že jsem nenasekala a nepřihodila čokoládu. To je už taková moje oblíbená disciplína, na co zapomenu příště...