Rodiče mě na tohle nepřipravili

Tak za prvé: Anežka se vrátila z tábora. Prý si tam našla kluka. Chodili spolu tři dny. Na její svatbu ve školce už jsem úplně zapomněla, jak mi ji dneska tak mezi řečí popisovala. (Než s ženichem došli do první třídy, stihli se minimálně třikrát rozejít.) Teď třídenní chození dohazované přes kamaráda a stejně tak ukončené. Sakra tohle se v těhotenské poradně nebere! Vážně je někdo schopný v osmi letech tohle pouze vyslechnout stylem: "Chápu, že jsi smutná..."?

Za druhé: Společné mazlení je fajn. Ač s klukama stepujícíma na mém břiše to nejsem schopná ocenit moc dlouho. Přesto mě příliš nepovzbudilo ani Anežčino hecování: "Maminko, ty si rebelka, ty to dáš!"

Rodičovská víra mě opouští ještě daleko před pubertou. Hledám novou. Zn. spěchá!