S drakem

Štěstí pro mě vypadá jako včerejší večer. Strávili jsme ho s dětmi a drakem na poli. Poprvé co foukal neuvěřitelně teplý vítr a člověk pořád neměl dost, ačkoliv při běžném zářijovém večeru by po půlhodině pouštění draků dozajista drkotal zubama. Drak se navíc vznášel tak ochotně, že ho mohl držet i Josífek. Tedy pokud zrovna neležel někde v trávě. Tonda si našel ďolík přesně v jeho velikosti zřejmě v brázdě od traktoru, co od jarního sekání už zarostla.
Tenhle podzim se povedl.