Narozeniny

Narozeniny v povánočním útlumu nejsou snadné. Přesto byly letos krásnější. Udělala jsem si je tak. Plán jsem měla už na Vánoce - myslím ten s nalakováním nehtů. No úplně nevyšel, ale od čeho bych potom měla ty narozeniny, že ano. Už jen jet sama na nákup po týdnu s dětmi doma bylo povyražení. Lak jsem dokonce dostala svěřený přímo ze salonu, mohla jsem se s barvou tedy odvázat, i kdyby nebyla ta pravá.
Ale byla a nemůžu se jí nabažit. No a pak rovnou dělat jednohubky. To se pochopitelně s čerstvým lakem úplně neshoduje. Tedy neshoduje se s velkým množstvím jednohubek, takže jeden talíř bude stačit... Připít si na návštěvu přijdou jen rodiče, to znamená donést každému vhodný nápoj, přiťuknout a... konverzovat. Hovor obstarávají tatínci, případně děsivá témata o politice nebo televizních zprávách.
Jenže Ježíšek donesl krásnou věc. Instatní ticho - krásná, velká, pochopitelně bílá - sluchátka. Neodolala jsem a zalezla jsem si s nimi do postele. Se sluchátky a hlasitým metalem. Kombinace, která mě spolehlivě pomůže vyčistit hlavu a nahradit sebehorší náladu příjemným uvolněním. Nu, možná klín klínem, kdo ví.

Zkuste si v novém roce také najít svůj žánr a dopřejte si občas něco jen ve své režii.
Zdraví a lásku do nového roku posílám za všechny Duchy.

PS: A ještě mám další novou oblíbenou hru - na květinářství. S Anežkou bychom už na jedno maličké měly (ostatně ta nejmenší vázička je pro barbíny...).